Soudní inženýrství - Otázka 4
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Obsah
Znalecká činnost
Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti
Prvotní znalecké úkony
- Znalec musí prozkoumat, zda je oprávněn posudek zpracovat (posudek spadá do oborů a odvětví, pro které byl jmenován)
- Znalec zkoumá, zda mu může být vypracování posudku uloženo, zda není vyloučen z důvodu podjatosti
- Při nesplnění předchozích podmínek je třeba toto oznámit orgánu, který jej ustanovil
- Je třeba prozkoumat, zda je znalec schopen zpracpvat posudek v požadovaném čase. Pokud ne, není to důvod pro odmítnutí, jen se žádá o delší lhůtu
- V přípdě, že se lhůta počítá od doručení spisu, čeká na spis, jinak dle dohody a možností
- Mimo řízení před OVM pouze první dva body, zbytek se stanoví dohodou
Transformace informací
- Znalec transformuje položené otázky do znaleckých problémů
- Problémová situace (mimo viz. Janíček) je nestandardní situace, kde rozhoduje OVM a potřebuje k tomu znalecký posudek
- Problém (mimo viz. Janíček) jsou znalcem naformulované podstatné věci, které je třeba vyřešit
- V řízení OVM je základem spis, znalec si z něj udělá znalecký přehled spisu, formuluje znalecké problémy
- Doporučuje se udělat si přehled co kde ve spise je, co je důležité atd.
- Výsledně znalec získá informace o problémové situaci a formuluje problémy, které se budou dále řešit
Sběr informací
- proces získávání informací ve vztahu ke znaleckému objektu, k pramenům patří např.
- zprostředkované informace - vyjádření orgánů, výpovědi účastníků řízení, svědků, různá dokumentace, jiné znalecké posudky
- přímé informace o objektu - ohledání, měření, záznamy, laboratorní testy, ...
- experimentálně získané informace
- rekonstrukce negativního jevu - jen pokud to je možné
- Získání informací slouží k načerpání informací pro vyřešení problémové situace a posouzení, zda znalec vycházel z řádně dokázaných skutečností
- Ke každému podkladu, ze kterého znalec čerpal je třeba uvést pramen
- Uvádí se i skutečnosti, které nemusí být v souladu se závěrem posudku
- Bradáč doporučuje vhodné členění
- výsledkem činnosti je získání vstupních informací pro řešení znaleckého problému
Zpracování informací a posudku
- Proces rozdělený do čtyř kroků
- volba metody řešení
- příprava vstupních údajů do algoritmu řešení
- proces řešení znaleckého problému (realizace algoritmu)
- analýza výsledků řešení, výsledná syntéza
- Konkrétní metody a postupy se liší podle toho, do které oblasti problém spadá
- Doporučuje se členit podklady na objektivní a subjektivní (a ty např. dále na kvalitativní vs. kvantitativní)
- Kvalitativní stránku je možno víceméně použít, kvantitativní je třeba ověřit jinak
- při zjištění technické nepřijatelnosti podkladů je třeba určit příčinu
- kvůli nesouladu se skutečností
- nepřijatelnost podkladů navzájem
- rozpor s přírodními zákony
- V případě rozporu se jej znalec bude snažit odstranit
- pokud se rozpory nepodaří odstranit, posudek se vypracuje v alternativách
- v praxi se někdy těžko odděluje fáze získání a zpracování informací - Bradáč doporučuje na základě podkladů zpracovat předběžný posudek, na jeho základě si ujasnit jak dále
- výsledkem je prakticky zpracovaný posudek mimo závěru
Transformace informací, zpracování odpovědí na otázky
- Proces formulace závěrů, z řeči znalce do řeči laika
- výsledkem je zpracovaná poslení kapitola - Závěr
Předání posudku
- Vlastní předání vypracovaného posudku zadavateli
- Vyúčtování
- Další úkony po podání posudku (vysvětlení, doplnění, ...)
Vazba znalce na obsah posudku
- Znalec je trestně odpovědný za obsah posudku, který vypracoval.
- Znalec je odpovědný za škodu
- Mlčenlivost znalce