359
editací
Změny
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Založena nová stránka s textem „====== Znalecká činnost ====== Znalecká činnost Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti ===== Pr…“
====== Znalecká činnost ======
[[Soubor:Tabulka-znalecka-cinnost.png|Znalecká činnost]]
Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti
===== Prvotní znalecké úkony =====
* Znalec musí prozkoumat, zda je oprávněn posudek zpracovat (posudek spadá do oborů a odvětví, pro které byl jmenován)
* Znalec zkoumá, zda mu může být vypracování posudku uloženo, zda není vyloučen z důvodu podjatosti
* Při nesplnění předchozích podmínek je třeba toto oznámit orgánu, který jej ustanovil
* Je třeba prozkoumat, zda je znalec schopen zpracpvat posudek v požadovaném čase. Pokud ne, '''není''' to důvod pro odmítnutí, jen se žádá o delší lhůtu
* V přípdě, že se lhůta počítá od doručení spisu, čeká na spis, jinak dle dohody a možností
* Mimo řízení před OVM pouze první dva body, zbytek se stanoví dohodou
===== Transformace informací =====
* Znalec transformuje položené otázky do znaleckých problémů
* Problémová situace (mimo viz. Janíček) je nestandardní situace, kde rozhoduje OVM a potřebuje k tomu znalecký posudek
* Problém (mimo viz. Janíček) jsou znalcem naformulované podstatné věci, které je třeba vyřešit
* V řízení OVM je základem spis, znalec si z něj udělá znalecký přehled spisu, formuluje znalecké problémy
* Doporučuje se udělat si přehled co kde ve spise je, co je důležité atd.
* Výsledně znalec získá informace o problémové situaci a formuluje problémy, které se budou dále řešit
===== Sběr informací =====
* proces získávání informací ve vztahu ke znaleckému objektu, k pramenům patří např.
** zprostředkované informace - vyjádření orgánů, výpovědi účastníků řízení, svědků, různá dokumentace, jiné znalecké posudky
** přímé informace o objektu - ohledání, měření, záznamy, laboratorní testy, ...
** experimentálně získané informace
** rekonstrukce negativního jevu - jen pokud to je možné
* Získání informací slouží k načerpání informací pro vyřešení problémové situace a posouzení, zda znalec vycházel z řádně dokázaných skutečností
* Ke každému podkladu, ze kterého znalec čerpal je třeba uvést pramen
* Uvádí se i skutečnosti, které nemusí být v souladu se závěrem posudku
* Bradáč doporučuje vhodné členění
* výsledkem činnosti je získání vstupních informací pro řešení znaleckého problému
===== Zpracování informací a posudku =====
* Proces rozdělený do čtyř kroků
- volba metody řešení
- příprava vstupních údajů do algoritmu řešení
- proces řešení znaleckého problému (realizace algoritmu)
- analýza výsledků řešení, výsledná syntéza
* Konkrétní metody a postupy se liší podle toho, do které oblasti problém spadá
* Doporučuje se členit podklady na objektivní a subjektivní (a ty např. dále na kvalitativní vs. kvantitativní)
* Kvalitativní stránku je možno víceméně použít, kvantitativní je třeba ověřit jinak
* při zjištění technické nepřijatelnosti podkladů je třeba určit příčinu
** kvůli nesouladu se skutečností
** nepřijatelnost podkladů navzájem
** rozpor s přírodními zákony
* V případě rozporu se jej znalec bude snažit odstranit
* pokud se rozpory nepodaří odstranit, posudek se vypracuje v alternativách
* v praxi se někdy těžko odděluje fáze získání a zpracování informací - Bradáč doporučuje na základě podkladů zpracovat '''předběžný posudek''', na jeho základě si ujasnit jak dále
* výsledkem je prakticky zpracovaný posudek mimo závěru
===== Transformace informací, zpracování odpovědí na otázky =====
* Proces formulace závěrů, z řeči znalce do řeči laika
* výsledkem je zpracovaná poslení kapitola - '''Závěr'''
===== Předání posudku =====
* Vlastní předání vypracovaného posudku zadavateli
* Vyúčtování
* Další úkony po podání posudku (vysvětlení, doplnění, ...)
===== Vazba znalce na obsah posudku =====
* Znalec je trestně odpovědný za obsah posudku, který vypracoval.
* Znalec je odpovědný za škodu
* Mlčenlivost znalce
[[Soubor:Tabulka-znalecka-cinnost.png|Znalecká činnost]]
Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti
===== Prvotní znalecké úkony =====
* Znalec musí prozkoumat, zda je oprávněn posudek zpracovat (posudek spadá do oborů a odvětví, pro které byl jmenován)
* Znalec zkoumá, zda mu může být vypracování posudku uloženo, zda není vyloučen z důvodu podjatosti
* Při nesplnění předchozích podmínek je třeba toto oznámit orgánu, který jej ustanovil
* Je třeba prozkoumat, zda je znalec schopen zpracpvat posudek v požadovaném čase. Pokud ne, '''není''' to důvod pro odmítnutí, jen se žádá o delší lhůtu
* V přípdě, že se lhůta počítá od doručení spisu, čeká na spis, jinak dle dohody a možností
* Mimo řízení před OVM pouze první dva body, zbytek se stanoví dohodou
===== Transformace informací =====
* Znalec transformuje položené otázky do znaleckých problémů
* Problémová situace (mimo viz. Janíček) je nestandardní situace, kde rozhoduje OVM a potřebuje k tomu znalecký posudek
* Problém (mimo viz. Janíček) jsou znalcem naformulované podstatné věci, které je třeba vyřešit
* V řízení OVM je základem spis, znalec si z něj udělá znalecký přehled spisu, formuluje znalecké problémy
* Doporučuje se udělat si přehled co kde ve spise je, co je důležité atd.
* Výsledně znalec získá informace o problémové situaci a formuluje problémy, které se budou dále řešit
===== Sběr informací =====
* proces získávání informací ve vztahu ke znaleckému objektu, k pramenům patří např.
** zprostředkované informace - vyjádření orgánů, výpovědi účastníků řízení, svědků, různá dokumentace, jiné znalecké posudky
** přímé informace o objektu - ohledání, měření, záznamy, laboratorní testy, ...
** experimentálně získané informace
** rekonstrukce negativního jevu - jen pokud to je možné
* Získání informací slouží k načerpání informací pro vyřešení problémové situace a posouzení, zda znalec vycházel z řádně dokázaných skutečností
* Ke každému podkladu, ze kterého znalec čerpal je třeba uvést pramen
* Uvádí se i skutečnosti, které nemusí být v souladu se závěrem posudku
* Bradáč doporučuje vhodné členění
* výsledkem činnosti je získání vstupních informací pro řešení znaleckého problému
===== Zpracování informací a posudku =====
* Proces rozdělený do čtyř kroků
- volba metody řešení
- příprava vstupních údajů do algoritmu řešení
- proces řešení znaleckého problému (realizace algoritmu)
- analýza výsledků řešení, výsledná syntéza
* Konkrétní metody a postupy se liší podle toho, do které oblasti problém spadá
* Doporučuje se členit podklady na objektivní a subjektivní (a ty např. dále na kvalitativní vs. kvantitativní)
* Kvalitativní stránku je možno víceméně použít, kvantitativní je třeba ověřit jinak
* při zjištění technické nepřijatelnosti podkladů je třeba určit příčinu
** kvůli nesouladu se skutečností
** nepřijatelnost podkladů navzájem
** rozpor s přírodními zákony
* V případě rozporu se jej znalec bude snažit odstranit
* pokud se rozpory nepodaří odstranit, posudek se vypracuje v alternativách
* v praxi se někdy těžko odděluje fáze získání a zpracování informací - Bradáč doporučuje na základě podkladů zpracovat '''předběžný posudek''', na jeho základě si ujasnit jak dále
* výsledkem je prakticky zpracovaný posudek mimo závěru
===== Transformace informací, zpracování odpovědí na otázky =====
* Proces formulace závěrů, z řeči znalce do řeči laika
* výsledkem je zpracovaná poslení kapitola - '''Závěr'''
===== Předání posudku =====
* Vlastní předání vypracovaného posudku zadavateli
* Vyúčtování
* Další úkony po podání posudku (vysvětlení, doplnění, ...)
===== Vazba znalce na obsah posudku =====
* Znalec je trestně odpovědný za obsah posudku, který vypracoval.
* Znalec je odpovědný za škodu
* Mlčenlivost znalce
