Soudní inženýrství - Otázka 4

Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti

Obsah

Znalec musí prozkoumat, zda je oprávněn posudek zpracovat (posudek spadá do oborů a odvětví, pro které byl jmenován)
Znalec zkoumá, zda mu může být vypracování posudku uloženo, zda není vyloučen z důvodu podjatosti
Při nesplnění předchozích podmínek je třeba toto oznámit orgánu, který jej ustanovil
Je třeba prozkoumat, zda je znalec schopen zpracpvat posudek v požadovaném čase. Pokud ne, není to důvod pro odmítnutí, jen se žádá o delší lhůtu
V přípdě, že se lhůta počítá od doručení spisu, čeká na spis, jinak dle dohody a možností
Mimo řízení před OVM pouze první dva body, zbytek se stanoví dohodou

Znalec transformuje položené otázky do znaleckých problémů
Problémová situace (mimo viz. Janíček) je nestandardní situace, kde rozhoduje OVM a potřebuje k tomu znalecký posudek
Problém (mimo viz. Janíček) jsou znalcem naformulované podstatné věci, které je třeba vyřešit
V řízení OVM je základem spis, znalec si z něj udělá znalecký přehled spisu, formuluje znalecké problémy
Doporučuje se udělat si přehled co kde ve spise je, co je důležité atd.
Výsledně znalec získá informace o problémové situaci a formuluje problémy, které se budou dále řešit

proces získávání informací ve vztahu ke znaleckému objektu, k pramenům patří např.
- zprostředkované informace - vyjádření orgánů, výpovědi účastníků řízení, svědků, různá dokumentace, jiné znalecké posudky
- přímé informace o objektu - ohledání, měření, záznamy, laboratorní testy, ...
- experimentálně získané informace
- rekonstrukce negativního jevu - jen pokud to je možné
Získání informací slouží k načerpání informací pro vyřešení problémové situace a posouzení, zda znalec vycházel z řádně dokázaných skutečností
Ke každému podkladu, ze kterého znalec čerpal je třeba uvést pramen
Uvádí se i skutečnosti, které nemusí být v souladu se závěrem posudku
Bradáč doporučuje vhodné členění
výsledkem činnosti je získání vstupních informací pro řešení znaleckého problému

Proces rozdělený do čtyř kroků
1. volba metody řešení
2. příprava vstupních údajů do algoritmu řešení
3. proces řešení znaleckého problému (realizace algoritmu)
4. analýza výsledků řešení, výsledná syntéza
Konkrétní metody a postupy se liší podle toho, do které oblasti problém spadá
Doporučuje se členit podklady na objektivní a subjektivní (a ty např. dále na kvalitativní vs. kvantitativní)
Kvalitativní stránku je možno víceméně použít, kvantitativní je třeba ověřit jinak
při zjištění technické nepřijatelnosti podkladů je třeba určit příčinu
- kvůli nesouladu se skutečností
- nepřijatelnost podkladů navzájem
- rozpor s přírodními zákony
V případě rozporu se jej znalec bude snažit odstranit
pokud se rozpory nepodaří odstranit, posudek se vypracuje v alternativách
v praxi se někdy těžko odděluje fáze získání a zpracování informací - Bradáč doporučuje na základě podkladů zpracovat předběžný posudek, na jeho základě si ujasnit jak dále
výsledkem je prakticky zpracovaný posudek mimo závěru