Soudní inženýrství - Otázka 4

From Waritkova wiki
Jump to navigation Jump to search
Znalecká činnost

Znalecká činnost

Tabulka znázorňující průběh znalecké činnosti

Prvotní znalecké úkony
  • Znalec musí prozkoumat, zda je oprávněn posudek zpracovat (posudek spadá do oborů a odvětví, pro které byl jmenován)
  • Znalec zkoumá, zda mu může být vypracování posudku uloženo, zda není vyloučen z důvodu podjatosti
  • Při nesplnění předchozích podmínek je třeba toto oznámit orgánu, který jej ustanovil
  • Je třeba prozkoumat, zda je znalec schopen zpracpvat posudek v požadovaném čase. Pokud ne, není to důvod pro odmítnutí, jen se žádá o delší lhůtu
  • V přípdě, že se lhůta počítá od doručení spisu, čeká na spis, jinak dle dohody a možností
  • Mimo řízení před OVM pouze první dva body, zbytek se stanoví dohodou
Transformace informací
  • Znalec transformuje položené otázky do znaleckých problémů
  • Problémová situace (mimo viz. Janíček) je nestandardní situace, kde rozhoduje OVM a potřebuje k tomu znalecký posudek
  • Problém (mimo viz. Janíček) jsou znalcem naformulované podstatné věci, které je třeba vyřešit
  • V řízení OVM je základem spis, znalec si z něj udělá znalecký přehled spisu, formuluje znalecké problémy
  • Doporučuje se udělat si přehled co kde ve spise je, co je důležité atd.
  • Výsledně znalec získá informace o problémové situaci a formuluje problémy, které se budou dále řešit
Sběr informací
  • proces získávání informací ve vztahu ke znaleckému objektu, k pramenům patří např.
    • zprostředkované informace - vyjádření orgánů, výpovědi účastníků řízení, svědků, různá dokumentace, jiné znalecké posudky
    • přímé informace o objektu - ohledání, měření, záznamy, laboratorní testy, ...
    • experimentálně získané informace
    • rekonstrukce negativního jevu - jen pokud to je možné
  • Získání informací slouží k načerpání informací pro vyřešení problémové situace a posouzení, zda znalec vycházel z řádně dokázaných skutečností
  • Ke každému podkladu, ze kterého znalec čerpal je třeba uvést pramen
  • Uvádí se i skutečnosti, které nemusí být v souladu se závěrem posudku
  • Bradáč doporučuje vhodné členění
  • výsledkem činnosti je získání vstupních informací pro řešení znaleckého problému
Zpracování informací a posudku
  • Proces rozdělený do čtyř kroků
    1. volba metody řešení
    2. příprava vstupních údajů do algoritmu řešení
    3. proces řešení znaleckého problému (realizace algoritmu)
    4. analýza výsledků řešení, výsledná syntéza
  • Konkrétní metody a postupy se liší podle toho, do které oblasti problém spadá
  • Doporučuje se členit podklady na objektivní a subjektivní (a ty např. dále na kvalitativní vs. kvantitativní)
  • Kvalitativní stránku je možno víceméně použít, kvantitativní je třeba ověřit jinak
  • při zjištění technické nepřijatelnosti podkladů je třeba určit příčinu
    • kvůli nesouladu se skutečností
    • nepřijatelnost podkladů navzájem
    • rozpor s přírodními zákony
  • V případě rozporu se jej znalec bude snažit odstranit
  • pokud se rozpory nepodaří odstranit, posudek se vypracuje v alternativách
  • v praxi se někdy těžko odděluje fáze získání a zpracování informací - Bradáč doporučuje na základě podkladů zpracovat předběžný posudek, na jeho základě si ujasnit jak dále
  • výsledkem je prakticky zpracovaný posudek mimo závěru
Transformace informací, zpracování odpovědí na otázky
  • Proces formulace závěrů, z řeči znalce do řeči laika
  • výsledkem je zpracovaná poslení kapitola - Závěr
Předání posudku
  • Vlastní předání vypracovaného posudku zadavateli
  • Vyúčtování
  • Další úkony po podání posudku (vysvětlení, doplnění, ...)
Vazba znalce na obsah posudku
  • Znalec je trestně odpovědný za obsah posudku, který vypracoval.
  • Znalec je odpovědný za škodu
  • Mlčenlivost znalce