Seminární práce - Konflikty a mediace jako způsob řešení problémů

From Waritkova wiki
Jump to navigation Jump to search

Co je to konflikt

Konflikt je sociální skutečnost, kdy proti sobě stojí nejméně dvě strany, mající odlišný pohled na určitý fakt či skutečnost nebo odlišné zájmy.

Konflikty lze rozdělit do několika skupin:

  • Systémové konflikty
  • Politické konflikty
  • Vnitrostátní (případně vnitrostátní s možností mezinárodního přesahu)
  • Mezinárodní

Konflikt se může odehrávat jak s použitím násilí, tak také bez jeho využití.

Konfliktní situace se vždy skládá z konfliktního jednání, neslučitelných zájmů (vzniklých kvůli nedostatku dostupných řešení) a aktérů konfliktu (nebo take stran konfliktu).

Cyklus konfliktu
  • Základ konfliktu
  • Odhalení konfliktu
  • Eskalace (vystupňování) konfliktu
  • Deeskalace
  • Důsledky konfliktu

Krize

Krize je typ konfliktu, který se vyznačuje nenadálým přílivem nečekaných událostí a nepřátelských akcí, které způsobil již existující konflikt. Jako příklady těchto akcí lze uvést:

  • Pocit značného nebezpečí
  • Pocit časového tlaku při rozhodování
  • Nepředvídaná akce oponenta

Válka

Válka je již velmi rozsáhlým typem konfliktu. Jedná se o násilný konflikt mezi dvěma a vice organizovanými skupinami, které buďto jsou vládou, nebo se vládu snaží získat. Dalším důležitým kritériem je také minimální limit obětí, které musí konflikt mít (konflikt nelze považovat za válku, pokud má méně než tisíc obětí).

Válka je take konfliktem s jasně označeným rozsahem.

Válku je možno dělit podle území na vnitrostátní a mezinárodní.  Dále je pak možno dělení podle motivů na válku kvůli zisku, strachu nebo z pouhé zásady. Z hlediska použitých prostředků se pak rozeznává válka totální a omezená.

Obecně se způsob vedení války vyvíjel podle výzbroje a taktických poznatků dané doby. V průběhu historie se proto způsob válčení vyvíjel od prostého čelního střetu dvou armád přes taktické využití jízdy a střelectva, formace střelců s mušketami a tak dale až do dnešní podoby spíše partyzánské války.

Podle některých teorií (Talbott, Rummel) demokracie představuje poměrně konkrétní prostředek k odstranění násilí jako prostředku, pomocí nehož je dosahováno jak vnitřních, tak vnějších politických cílů.

Mediace jako způsob řešení konfliktů a krize

Mediaci v České Republice uskutečňuje prostřednictvím zákonů 257/2000Sb. a 202/2012Sb. asociace mediátorů České Republiky.

Mediace má poměrně široké využití, například v rodinných sporech, při rozvodech, sousedských konfliktech, vyhrocených konfliktech na pracovišti, konfliktech ve škole, komunitě či zdravotnictví.

Mediace je poměrně zásadně ovlivňována charakterem konfliktní situace (bohužel ne vždy je možné dospět k dohodě) a schopnostmi mediátora.

Mezi základní principy mediace patří:

  • Dobrovolnost
  • Důvěrnost a důvěrná atmosféra
  • Změna soupeření na vzájemnou spolupráci
  • Orientace na budoucnost
  • Neutralita
  • Hledání nových možností
  • Pochopení odlišností
  • Převzetí zodpovědnosti
  • Svoboda rozhodování

Historie

Ve své podstatě má smírčí řešení konfliktů svůj základ již ve starověkých filosofiích. V průběhu středověku pak bylo v trestním právu zakotveno budování tzv. smírčích křížů jako způsob řešení některých trestných činů.

Od druhé poloviny dvacátého století se pak objevuje mediace jako metoda mimosoudního řešení některých méně závažných trestných činů.

Základní elementy

Mediátor je neutrální osoba, která zprostředkovává komunikaci směřující k vyřešení konfliktu pomocí dohody.

Mediační dohodu pak musí písemně uzavřít obě strany konfliktu. K jejím náležitostem patří podpis obou stran konfliktu, datum uzavření a podpis mediátora, kterým je stvrzeno, že mediační dohoda byla náležitě uzavřena v rámci mediace. Tato dohoda take upravuje práva a povinnosti všech stran konfliktu. Za její obsah pak jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

Je však take možno uzavřít dohodu o nedohodě, kterou strany výslovně sdělují, že nehodlají dale pokračovat v mediaci.

Druhy mediace

  • Mediace zaměřená na řešení konfliktů
  • Mediace se zdůrazněnou neutralitou
  • Mediace se zdůrazněnou efektivitou
  • Týmová mediace
  • Krizová mediace
  • Nepřímá mediace (v zastoupení)
  • Kyvadlová mediace

Přičiny odmítnutí mediace

K odmítnutí mediace může dojít jak ze strany účastníků konfliktu, tak také ze strany mediátora.

Ze strany účastníka konfliktu
  • Obava ze ztráty moci
  • Obava ze ztráty vztahu
  • Obava z morálního hodnocení nebo závazků
  • Obava ze ztráty pozice
Ze strany mediátora

Mediátor může odmítnout uzavření smlouvy o provedení mediace, pokud se zřetelem na jeho poměr ke stranám konfliktu, jejich zástupcům nebo předmětu konfliktu je oprávněný důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

Také lze odmítnout uzavření smlouvy o provedení mediace v případě jakéhokoliv narušení nezbytné důvěry mezi mediátorem a kteroukoliv stranou konfliktu.

Role účastníků mediace

  • Klient
  • Mediátor
  • Zástupci klientů
  • Konzultanti
  • Další odborníci
  • Osoby, kterých se konflikt dotýká nepřímo (kolegové, příbuzní, přátelé)

Výhody a nevýhody mediace oproti soudnímu řízení

Výhody

Mediace ponechává účastníkům kontrolu nad procesem řešení konfliktu a na tom, jak bude vypadat konečný výsledek. Také zde dochází ke značným časovým a finančním úsporám, jelikož probíhá bez zbytečných čekacích lhůt a finančních nákladů.

Mediací se take významně snižuje napětí mezi stranami konfliktu, je zde snaha potlačit prostředí “buď já nebo on”, naopak je zde snaha vytvářet prostředí pro případnou další spolupráci. K ovzduší důvěry take značně přispívá uchování důvěrných informací mezi zůčastněnými, narozdíl od veřejnosti přístupného soudního jednání.

Nevýhody

V případě passivity jedné ze stran konfliktu je poměrně pravděpodobné nevyvážené vítězství druhé strany tohoto konfliktu.

Mediaci je velmi těžké, ne-li až nemožné provádět v následujících situacích:

  • Účastníci jsou schopni připustit pouze vítězství nebo prohru
  • Jedná se o konflikty zahrnující oblast základních práv nebo konflikty s nárokem na odškodnění
  • Jedna strana konfliktu používá hrozeb nebo fyzického násilí
  • Jedna nebo vice stran odmítají sdílet relevantní informace, odmítá objektivní ověření informací
  • Zneužití alkoholu nebo jiných drog
  • Jedna ze stran konfliktu je osoba s patologickými rysy osobnosti, jedná agresivně, není schopná vzájemné diskuse.

Co říká zákon

Zákon na mediaci nahlíží jako na způsob řešení vnějších mezilidských konfliktů. Mediací se pro účely tohoto zákona pak rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným. Činnost směřující k urovnání konfliktního stavu se vykonává v souvislosti s trestním řízením. Mediaci pak lze provádět pouze s výslovným souhlasem jak obviňeného tak poškozeného.

Probační a mediační služba

V čele probační a mediační služby stojí její ředitel, který je jmenován ministrem spravedlnosti a take jím může být odvolán. V čele jednotlivých probačních a mediačních středisek pak stojí jeho vedoucí, který dává pokyny jednotlivým úředníkům a asistentům střediska.

Probační a mediační služba věnuje zvláštní péči mladistvým (a ve věku blízkém mladistvému) obviněným. Zásadně přispívá k ochraně práv osob, které byly poškozeny trestnou činností a take ke koordinaci rozličných sociálních či terapeutických program, které pracují s mladistvými obviněnými.

Probační a mediační služba se tak take podílí na prevenci trestné činnosti.

Probační a mediační služba pracuje v součinnosti s mnoha orgány, například skolami a školskými zařízeními, orgány soc. zabezpečení, registrovanými církvemi, zdravotnickými zařízeními, nadacemi a dalšími institucemi, které sledují humanitární cíle.

Úředník probační a mediační služby
  • Bezúhonný
  • Způsobilý k právním úkonům
  • Vysokoškolsky vzdělaný (Mgr.) v oblasti společenských věd

Tento člověk take musí projít odbornou zkouškou, kterou mu středisko umožní vykonat po absolvování základního kvalifikačního vzdělání. Úřednící i asistenti probační a mediační služby jsou pak povinni se dale vzdělávat a prohlubovat si své odoborné znalosti.

Asistent probační a mediační služby
  • Fyzická osoba starší 21 let
  • Bezúhonný
  • Způsobilý k právním úkonům
  • Středoškolské vzdělání v oblasti společenských věd
Rada pro probaci a mediaci

Tato rada je zřizována v zájmu koncepčního a metodického ovlivňování a usměrňování činnosti probační a mediační služby. Členy této rady jmenuje ministr spravedlnosti z řad soudců, státních zástupců a jiných osob, které mají zkušenosti z oblasti probace a mediace.

Rada navrhuje pravidla, na jejichž základě je možno vytvářet další probační programy a pravidla pro standardy probační a mediační činnosti. Tyto pravidla musí být schválena ministrem spravedlnosti.

Dále rada projednává koncepční a metodické materiály připravené ministerstvem a vyjadřuje se ke jmenování a odvolání vedoucích středisek.

Postup při mediaci

Před zahájením samotné mediace má mediator povinnost poučit všechny strany konfliktu o svém postavení při mediaci, jejím účelu a zásadám, jejích nákladech (včetně své odměny) a take o možnosti mediaci kdykoliv ukončit. Mediátor je také povinnen poučit všechny strany konfliktu, že zahájením mediace nedošlo k porušení jejich práva na domáhání se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou. Je nutno take informovat, že za obsah mediační dohody jsou zodpovědné pouze strany konfliktu.

Zahájení mediace

K zahájení mediace dochází uzavřením smlouvy o provedení mediace. Tato smlouva musí obsahovat minimálně označení stran konfliktu, jméno (jména), příjmení, adresu místa podnikání mediátora a vymezení konfliktu, který je předmětem této mediace. Dále pak obsahuje výši odměny mediátora za provedenou mediaci případně způsob jejího určení.

Může obsahovat informace o záloze či o tom, že mediace bude provedena bez nároku na finanční náhradu mediátorovi.

Obsahuje take dobu, po kterou bude mediace probíhat případně ujednání o jejím průběhu po dobu neurčitou.

Ukončení mediace

Mediace může být ukončena pokud je splněna alespoň jedna z následujících skutečností:

  • Mediátor má důvod pochybovat o své nepodjatosti
  • Strany konfliktu se nesešly déle než jeden rok
  • Některá ze stran nesložila sjednanou zálohu
  • Uzavřením mediační dohody
  • Doručením písemného prohlášení mediátora všem stranám
  • Doručením písemného prohlášení jedné ze stran o nepokračování v mediaci mediátorem
  • Souhlasným písemným prohlášením všech stran o ukončení mediace podepsaným mediátorem
  • Po uplynutí doby stanovené ve smlouvě o provedení mediace
  • Pozastavením oprávnění k výkonu činnosti mediátora
  • Vyškrtnutím mediátora ze seznamu
  • Smrtí jedné ze stran konfliktu či mediátora
Povinnost mlčenlivosti mediátora

Mediator je povinnen zachovávat mlčenlivost o vech skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s příparavou či výkonnem mediace, a to i po vyškrtnutí ze seznamu. Toto platí také pro případ, že nebyla uzavřena smlouva o provedení mediace.

Tato povinnost mlčenlivosti může být z mediátora zproštěna pouze všemi stranami konfliktu. V případně smrti či zánikem některé ze stran konfliktu přechází toto právo ke zproštění mlčenlivosti na právního zástupce dané strany.

Odměna a náhrada

Mediátor má právo na náhradu, jež byla sjednána ve smlouvě o provedení mediace. Také má právo na náhradu sjednaných hotových výdajů. Těmito se rozumí zejména cestovní náklady, poštovné a náklady na pořízení kopií. Mediátor může žádat na tyto účely přiměřenou zálohu na odměnu.

Není-li smlouvou určeno jinak, náklady hradí všechny strany konfliktu rovným dílem.

Mediátor

Kompetence mediátora
  • Odborné znalosti a kvalifikace
  • Vzdělání (jedná se o dobrovolníky)
  • Etický kodex
  • Osobnostní předpoklady
  • Pohlaví
  • Věk
  • Zralost
  • Způsob myšlení
  • Sociální schopnosti
  • Vnější projev
Výkon činnosti mediátora

Mediátor má povinnost vykonávat svou činnost osobně, nezávisle, nestranně a s náležitou odbornou péčí. Je take povinnen respektovat názory všech stran konfliktu  a vytvářet podmínky pro jejich vzájemnou komunikaci a nalezení řešení. V případě, že se konflikt bezprostředně týká práv nezletilého dítěte je pak nucen zejména protěžovat zájmy tohoto dítěte.

Mediátor musí bez zbytečných odkladů informovat strany konfliktu o všech skutečnostech, které mají zjevný vztah ke konfliktu.

V případě, že mediator nařídí setkání, je povinnen o tomto vydat na požádání potvrzení o splnění povinnosti setkání se s mediátorem. Take je povinnen při ukončení mediace vydat stranám potvrzení, že dosáhly dohody a v jaké věci.

Pokud jedna ze stran vydá prohlášení, že v mediaci nehodlá pokračovat, je mediator povinen tuto skutečnost písemně nahlásit zbylým stranám konfliktu.

Mediátor není oprávněn poskytovat právní služby podle jiného právního předpisu ve věci konfliktu, ve kterém vedl nebo stale vede mediaci, a to i v případě, že jinak je takovéto služby oprávněn poskytovat. Za právní službu se však nepovažuje vyjádření právního názoru mediátora v průběhu mediace na věci stran konfliktu či některou její dílčí otázku.

Mediátor má povinnost soustavného vzdělávání a prohlubování si svých odborných znalostí, aby mohl řádně vykonávat svou činnost.

Dohled nad činností mediátora

Nad mediační činnosti vykovnává primární dohled ministerstvo spravedlnosti podle jiného právního předpisu, kontroluje dodržování povinností stanovených mediátorovi zákonem. Toto neplatí v případě, že mediátorem je advokát.

Ministerstvo umožní kandidátovi do půl roku (šest měsíců) vykonat zkoušku na mediátora. O tuto zkoušku může požádat každý, kdo uhradí poplatek pro připuštění ke zkoušce ve výši 5000Kč. Toto opět neplatí v případě, že žadatelem je advokát.

Zánik oprávnění pro vykonávání činnosti mediátora může vzniknout v následujících případech:

  • Vyškrtnutí mediátora ze seznamu
  • Úmrtí mediátora
  • Zbavení mediátora způsobilosti k právním úkonům
  • Mediátor přestal splňovat podmínku bezúhonnosti