Seminární práce - Cloud Computing

From Waritkova wiki
Jump to navigation Jump to search

Co to je Cloud Computing

S jistou nadsázkou by se dalo říci, že cloud computing je návratem ke kořenům, kdy jeden centrální počítač obsluhoval mnoho uživatelských terminálů. Nejde však o totéž, cloud computing při bližsím pohledu vykazuje poněkud jiné parametry než tradiční Klient-Server architektura a nabízí mnohem větší rozšiřitelnost.

Jedná se o síťový model využití výpočetních technologií, kdy veškerý výpočetní výkon je umístěn v jednom centrálním bodě. Jednotliví uživatelé pak do cloudu přistupují s využitím pouze nenáročné klientské aplikace (poměrně běžně např. webový prohlížeč).

Obecně pokud se budeme bavit o využití “běžným” člověkem, cloud bude splňovat následující parametry:

  • Škálovatelnost - je velice jednoduché aplikaci výkonnostně rozšířit.
  • Elasticita - Výpočetní mocnost cloudu se on-fly přizpůsobuje využití
  • Dynamické náklady - uživatel (poskytovatel služby) platí pouze za skutečně využité prostředky
  • Celosvětová dostupnost - koncový uživatel se může připojit odkudkoliv
  • Aktualizovanost - aktualizace má na starosti poskytovatel a ne koncový zákazník
  • Spolehlivost - díky faktu, že se služba nachází na mnoha fyzicky nezávislých strojích, je téměř zaručen provoz bez výpadků na straně hardware

Modely

  • IAAS — infrastruktura jako služba ("Infrastructure as a Service"), nejnižší možná úroveň, poskytovatel nabízí virtuální hardware
  • PAAS — platforma jako služba ("Platform as a Service"), poskytovatel poskytuje celou platformu, nad kterou je následně postaven celý produkt (Google App Engine, GRACE)
  • SAAS — software jako služba ("Software as a Service"), zákazníkovi je poskytnuto celé SW řešení a on jej pouze využívá, vyžaduje pouze minimum vývoje ze strany zákazníka (Google Docs)
  • DAAS — data jako služba (“Data as a Service”), zákazníkovi je poskytnut pouze přístup do datového úložiště (iCloud)

Dále pokud se budeme bavit o cloudu, bude vždy myšleno SAAS, jelikož se jedná o variantu, která je nejvhodnější pro podmínky českého trhu.

Kdy je vhodné použít cloud

  • Zatížení služby je značně nevyrovnané, pravidelně nastávají špičky ve využití
  • Počítá se s dynamickým rozšiřováním služby
  • Je třeba zajistit maximální možnou spolehlivost

Kdy to naopak vhodné není

  • Víceméně konstantní zátěž služby
  • Další rozšiřování je velice nepravděpodobné


Je tomu již nějaký čas, co se diskutovalo nad novými informačními systémy jednotlivých ministerstev (převážně sociálních věcí a dopravy). Jistě většina lidí zaregistrovala, že data v těchto systémech měla být uložena v jakémsi cloudu.

Zkusme se nyní, s nově nabytými znalostmi podívat, jak moc vhodný takový návrh byl a zda by reálný soukromý subjekt postupoval podobmým způsobem.

Pro registr vozidel je situace poměrně jednoduchá. Jedná se o privátní službu, kterou využívá pouze předem daný, poměrně dobře známý počet uživatelů. Taktéž zatížení služby je poměrně konstantní a tedy přílišné excesy ve využití nemohou nastat (to je dáno převážně výše uvedeným konstantním počtem lidí, kteří s se systémem pracují). Podle mého názoru je tedy mnohem efektivnější vybudování vlastní, dedikované infrastruktury, kdy je pak možné její případný zbytkový výkon využít jiným způsobem (to už přesahuje rámec práce).

Naopak u sociálního systému je situace z našeho pohledu mnohem zajímavější. Zatížení se v průběhu času může do jisté míry měnit díky faktu, že sociální dávky jsou vypláceny periodicky jednou měsíčně. Avšak, opět je jen malá šance na nárůst počtu uživatelů služby a tedy i nároky na ni. Tím je poněkud vyvážena nepravidelnost využití systému (jeden člověk zvládá pracovat pouze určitou rychlostí a tento proces není možno výrazně změnit).

Samozřejmně by se zde nabízela možnost všechny takovéto systémy spojit do jednoho velkého cloudu. Bohužel, i když moho nastávat výkyvy ve využití, stále bude veškerá zátěž symetricky kumulována do pracovních hodin všedního dne. A jelikož jsou ve všech těchto systémech uloženy citlivá data, provoz na platformě veřejného poskytovatele by neměl nepřicházet v úvahu.

Tímto se dostáváme k otázkám, které stále naše společnost nedokázala vyřešit.

Soukromí

Veškerá uživatelská data jsou uložena na jednom místě, uživatelé v zásadě nemají příliš kontrolu nad tím, co vše je ukládáno. V případně veřejné cloud platformy nastává další problém, a to že veškerá data jsou uložena u třetího subjektu, který k nim má také přístup.

Jak v tomto případě řešit neatorizované přístupy k datům?

Právo

Komu patří data, která jsou v cloudu uložena? V poměrně nedávné době prohlásila vláda USA, že by tyto data měly patřit společnosti, která provozuje vlastní technologie.

Jak řešit spory, kdy se liší zákony v zemi uživatele a poskytovatele služby? Má provozovatel šanci uhlídat veškerý uživatelský vstup? Co se bude dít v případě duševního vlastnictví omezeného Export Control zákony?

Bezpečnost

Jelikož jednu cloud platformu může sdílet více služeb, je velmi žádoucí se zabývat otázkou bezpečnosti.

Je třeba ošetřit vnitřní přístup k datům tak, aby se jeden zákazník cloudu (jedna služba) byl schopen dostat pouze ke svým datům a nikam jinam. Tato položka je klíčová pro budování důvěry zákazníků dané platformy v její životaschopnost.

Dále je pak vhodné implementovat ochrany proti vnějším útakům, které mohou mít vliv nejen na bezpečnost dat, ale také na cenu provozu služby pro jednotlivé zákazníky (viz. výše, cena provozu služby se odvíjí od skutečně využitých pristředků, které se v případě útoku zvyšují).

Cloud computing ve firmách

Jednou z největších výhod pořízení IT infrastruktury jako služby v rámci cloud computingu je právě snížení nákladů na firemní IT. A dále nastavení efektivnějších procesů, čímž se zvýší produktivita práce.

Výhody, používání cloud computing ve firmách:

  • Přístup k datům odkudkoli
  • Automatické aktualizace
  • Vyšší výkonnost firmy
  • Bezpečné uložení a zálohování dat
  • Úspora nákladů
  • Odpadají starosti s vlastní IT správou

Úspora nákladů

Pro firmy jsou důležité především náklady. Při pořízení tradičního řešení musí větší firmy počítat s velkými náklady na pořízení serverů, včetně síťové infrastruktury a softwarového vybavení. K tomu je třeba zařídit další věci, jako například nutnost zálohování dat. Veškerá tato infrastruktura je nákladná a je nutné ji neustále udržovat a obnovovat, nehledě na náklady na IT podporu a energie.

Cloudové řešení je v tomto ohledu mnohem méně nákladné. Neboť se veškeré starosti přenáší na poskytovatele cloudových služeb. Ten je zodpovědný za to, že služba je neustále dostupná (obvyklá je záruka na dostupnost přes 99,5 % času), že veškerý software je vždy aktuální (aktualizace provádí poskytovatel). Samozřejmostí je záloha firemních dat. Ta jsou umístěna paralelně na více serverech.

Pohodlí, flexibilita a vyšší produktivita

V případě firmy, která posílá své zaměstnance na služební cesty, není mezi zaměstnanci problém se sdílením dokumentů a aplikací z různých míst. To všechno komunikaci, spolupráci a sdílení velmi zjednodušuje.

Z hlediska produktivity práce je výhodou cloudových aplikací možnost spolupráce v reálném čase na dokumentech. Jediný dokument, tabulku či prezentaci může upravovat několik zaměstnanců najednou.

Nikdo nečeká na aktualizované verze posílané jako přílohy, odpadá zmatek a zbytečné prostoje z porovnávání dokumentů.

Snížení nákladů firmy a zvýšení efektivity a produktivity práce zaměstnanců se odráží v ekonomických výsledcích firmy.

Bibliografické zdroje

  1. Cloud Computing. Wikipedia [online]. [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Cloud_computing
  2. VELTE, Anthony T. Cloud computing: praktický průvodce. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 344 s. ISBN 978-80-251-3333-0.